KMENOVÉ BUŇKY MOHOU POMOCI OCHRNUTÝM

Čeští vědci vyvinuli speciální materiál, na němž se mohou uchytit vlákna nervových kmenových buněk a jímž mohou prorůstat nová neuronová spojení mezi mozkem a končetinami, časem tak může dojít k obnově pohybových funkcí po poranění míchy.

Autonehody, skoky do vody a pády z výšek patří mezi nejčastější případy, při kterých dochází k poranění míchy. Zlomené kosti časem srostou, roztržené svaly a kůže se zhojí a zajizví. Co ale může lidské tělo udělat s těžce poraněnou míchou? Dosud neměli lékaři v ruce žádné nástroje, jak přerušenou míchu přimět k tomu, aby znovu srostla. Problém byl v tom, že pro hojení platí jisté hranice.

Velkou naději přinesl výzkum tzv. kmenových buněk, což jsou nespecializované buňky, ze kterých se mohou postupně vyvinout buňky jakéhokoliv typu, tedy i nervové buňky - neurony. Kmenové buňky mají navíc další zajímavou vlastnost, že si sami dokáží najít přesné místo, kde je jich potřeba. Je to samozřejmě trochu složitější, nicméně technologie léčby kmenovými buňkami byly již úspěšně testovány v řadě klinických studií pro léčbu poraněných cév a srdce, náhradu kůže, kostí a chrupavek, či poškozených jater nebo poškození mozku. Uplatnění terapie založené na implantaci kmenových buněk je však u poranění míchy poněkud problematické. Přerušené místo totiž mívá velikost až několik milimetrů a kmenové buňky se zde nemají kde uchytit. Výzkumníci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vyvinuli materiály tzv. makroporézních polymerní hydrogely, v nichž se kmenové buňky mohou uchytit a růst.

Potkanům, na kterých byly dělány pokusy s těmito materiály, chybělo několik milimetrů míchy, takže nemohly procházet žádné signály z mozku ke zbytku těla. K překlenutí mezery byl použit hydrogelový implantát naočkovaný nervovými kmenovými buňkami. Po několika týdnech se potkanům začal vracet pohyb nohou. Všem potkanům, kteří dostali implantát se ve značné míře vrátila funkčnost končetin, u některých se stav vrátil prakticky k normálu. V místě původního přerušení míchy vznikla u pokusných potkanů nová míšní tkáň. Nová nervová vlákna se v míše spojila zcela náhodně a mozek poté testoval, kam nová spojení vedou a přesměroval signály podle potřeby.

Nikde není zaručeno, že to takto bude fungovat i u lidí, přesto se zdá, že máme konečně v rukou vhodné nástroje k opravení poškozené míchy: lidské nervové kmenové buňky a konstrukční materiál, na kterém jsou schopny růst. Kdyby se nám podařilo tuto technologii uplatnit u lidí, mohli by pacienti, kteří jsou dnes odkázáni na kolečkové křeslo začít znovu chodit.